Vzpomínka na významného kněze a vynikajícího malíře obrazů z Bohuslavic Vincence Hurníka narozeného v Polance.

Farář Vincenc Hurník se narodil 27. Srpna 1914 a zemřel ve svojí farnosti v Bohuslavicích 25. Srpna 2002

Výstava k jeho nedožitým devadesátinám, se konala 27. Srpna 2004 v sále kulturního domu v Bohuslavicích.

    Jeho malířský talent se projevil již na bohoslovecké fakultě. Předpokládalo se, že se stane profesorem kreslení, ale dal se na dráhu kněze. Dovolím si popsat můj osobní postřeh k jeho obrazům. Inspiroval se ke svému vyjádření krajiny romantismem i šerosvitem a vybíral si náměty té doby. Neopomenul namalovat do krajiny lidí pracující na poli, jdoucí krajinou i stařenky s nůší na zádech a dovedl do svého Bohuslavického panoramatu umístit jdoucí apoštoly s Ježíšem, nebo jenom tak lidí při žních na polích. Jeho obloha je plná barev: žlutých, modrých, fialových, zelených červených i jiných tlumených bílou. Neopomenul uplatnit na všech obrazech světlo, stín a polostíny, tak, že krajinu je vidět plasticky s barevnou perspektivou. Jsou to často alpské krajiny s jezírky na nich nechybí myslivec, nebo dva se psem na lovu. Je to i okolní krajina a ponejvíce místní s tradiční hrází u rybníka a pohledem na kostel. Oblohu rozehrál barevně bouřlivě i pochmurně s klidnou scenerií. Jeho zátiší s květinami jsou ty nejkouzelnější, podané realistický a s množstvím barevných květin, mečíků, vlčích máků, kopretin a růží. Růže přimalovával k mnoha portrétům. Často je doplňován portrét, nebo svatá rodina, visícími obrázky, nebo stojícími soškami v pozadí. Byl mistr portrétu, které si vybíral s prostého lidu, na nichž zachytil věrnou podobu stařenek, staříčků i vandráků, jako Aloise i Janka Hořínka. Pracovníky v profesích horníka, hutníka, soustružníka, elektrikáře i jiných profesí. Držel se živého modelu a lidé mu sedávali, převážně starší svérázní muži i ženy, ale i děti a svojí ministranti i hrobník. S jeho nejnáročnějších děl je křížová cesta v kostele, návrh na kostelní okna a na mozaikový panoramatický obraz nad průčelím kostela. Mnoho výjevů z biblického života, bylo jeho námětem při jeho sakrální malbě. Jeho obrazy mají převážně zlaté ornamentální rámy, ale vyskytnou se i mahagonové a světlé barvy.

    Byl abnormálně houževnatý v jeho malířské tvorbě a jeho krédem bylo nevynechat jediného dne, aby se ruka neustále udržovala v kondici. Namaloval kolem tisíců velkých obrazu a to zásadně na plátno. Výstava k jeho nedožitým devadesátinám obsahovala na 104 obrazů, zapůjčených od místních rodin. Nejvíce maloval pro svoje věřící v Bohuslavicích a do okolních vesnic, mnoho jeho obrazů se nachází v Německu.

S obdivem a úctou se skláním nad jeho svatou tvořivostí J.Widlak

Obrazy z výstavy zdokumentoval a upravil Leo Vitásek, obětavý a horlivý fotograf 27.srpna 2004